Vždycky mě zarazí zpomalení tohoto argumentu, ale oni to rádi opakují, jako by to byla nějaká blbost, bez ohledu na to, kolikrát jim to vysvětlíte. Všechno, včetně ironie a jízlivosti, musí mít své hranice, aby určité věci něco znamenaly, některé věci znamenaly více než jiné, aby existovala významová hierarchie, která brání věcem upadnout do nihilismu. Ironie a podrážděnost jsou zjevně nástroje, které různí lidé používají k různým cílům, některé dobré, jiné zlé. Nemyslím si, že je "fér" se ptát, proč dělat vtipy nebo být příležitostně rasistický nebo mít konzervativní názory není totéž jako škodolibá radost z bídy a smrti svých politických oponentů, když je to pro většinu normálních lidí samozřejmé. Je to vlastně trochu manipulativní a navržené tak, aby vás odosobnilo.