Vzhledem k tomu, že to dělají skvělé děti, moje předpověď kvantové gravitace níže! Epistemické varování: bláznivá fyzika od někoho, kdo není fyzik. Epistemická výhoda: Myslím, že v ní mám pohřbenou jednu možná skutečně správnou myšlenku.

Dobře, takže je tu jen jedno kvantové pole. Pravděpodobně v C^4 interagující přes CP^3 ala Twistory nebo teleparalelní gravitaci, takže se s tím budeme stýkat. "Částicová" excitace v tomto poli je hustota pravděpodobnosti, v podstatě spinor (ve smíšeném stavu).

Existuje pouze jedna síla, sortagravitace: spinory chtějí být ve stejném stavu jako ostatní spinory, se kterými interagují, a také chtějí zůstat takové, jaké jsou. Přesnost rozdělení je jaksi hromadná, protože interakce jsou v podstatě bayesovské. Rychlejší změna = nižší přesnost.

To je v podstatě kvantový bayesovský obrat na 11. Pro nějakou zajímavou práci v tomto směru, pro ty, kteří jsou méně pomatenci než já, navrhuji "Princip volné energie pro generické kvantové systémy" od Fieldse, Fristona, Glazebrooka a Levina (jaký to seznam autorů!)

(Spoiler k článku je, že unitarita může být viděna jako statistická vlastnost systémů minimalizujících volnou energii, kterými bayesovské aktualizátory jako tyto spinory jsou, takže fakt, že moje aktualizační pravidlo není unitární, je v pořádku!)

Lze ji vidět jako plně propojenou spinovou mřížku s C^4 uzly interagujícími v CP^3 jako (jednotková) rychlost, w přesnost jako hmotnost. Skoky na časový krok jsou jakási rychlost světla, "rychlost učení" spinorů je sorta-G a ħ je škála zbytkové stochasticity (úroveň šumu).

("Plně připojeno???" Slyším tě plakat. Samozřejmě, zpočátku. Ale jak dochází k narušení symetrie, vynořuje se podél těchto směrů sdílené báze šumová podlaha, která účinně ořezává hrany pro vzdálené stavy, dokud se neobjeví graf časoprostorové konektivity, který známe a milujeme).

Kvantový darwinismus ala Zurek je správný, ale hlubší, než si uvědomujeme. Odhady: první rozměr ukazatele je barevné pole jako vlastní báze CP^3, poté fibrační ukazatel CP^1 udává časoprostor a elektroweak, poté ukazatel chirality break vytváří EM.

Existuje tedy jakýsi univerzální "čas na pozadí", který určuje rychlost aktualizace, ale čas sám o sobě je v CP^3 jakýmsi směrem otáčení. Zábavný vedlejší efekt: antihmota pohybující se "zpět v čase" se zde pěkně překládá jako "rotace mimo fázi".

Jde ale o to, že v podstatě všechny částice jsou určitý počet těchto spinorů, které obíhají vzájemnou silou sortagravity v jedné ze sdílených preferovaných bází, což může nebo nemusí zahrnovat pohyb v časoprostorové bázi.

Což dělá ze všech sil nějakou příchuť této druhagravitační síly. Gravitace přímo. Jiné síly jsou mnohem silnější, protože malé změny na oběžných drahách jsou zesíleny do významného zvýšení aktualizací prostřednictvím místních interakcí. Odpudivý vs. přitažlivý je ve fázi vs. ve vnější fázi.

Nižší úroveň sortamass (spinorová fázová hybnost) se projevuje buď jako moment fázového hybnosti v barevném vlákně (polarizace pro fotony, W/Z bosony, gluony), momentový fázový moment hybnosti na časoprostorové bázi (hmotnost) a lineární fázový hybnost (energie).

<--- SKUTEČNOU TEORIÍ KVANTOVÉ GRAVITACE Existuje spousta nevysvětlitelných jevů (generace... vlastní tvary vláken?) a celá ta věc s "plně propojenou mřížkou spinorů" je výpočetně šílená a jsem si jistý, že skuteční fyzici poukážou na ještě více problémů.

Ale stejně to sdílím, protože (a) bylo zábavné o tom přemýšlet a hodně jsem se naučil, když jsem to dával dohromady, a sdílení zábavy je zábavnější, a (b) myslím, že rozšíření Zurekova vhledu do QD dále je ve skutečnosti opravdu dobrý nápad a doufám, že inspiruji nějakého skutečného fyzika, aby o tom přemýšlel.

Periodická tabulka prvků je tak nějak zjevně vytvořena z nějakého základního generativního procesu, i když nevíte, co to je. Kvantová zoo a časoprostor jsou podobné. Očividně pocházejí z *něčeho*.

Jsou tu všechny ty svévolné volby, které musí být učiněny, všechny tyto sdílené preferované základny, které nemají žádný zřejmý zdroj. Všechna ta malá čísla a základní konstanty, které je třeba vysvětlit, proč tolik?

"Je to jen další ukazatel stavu" umožňuje velmi úsporné. Dává vám globální synchronii a zároveň připouští nedokonalosti, říká, že všechny libovolné konstanty ve skutečnosti MOHLY být jinak, ale že také vždy uvidíte stabilní vzory, protože jsou vhodnější.

To vysvětluje, proč byste měli opravdu velmi dlouho žijící částice, ale pak by se nakonec rozpadly -- protože za určitým bodem se Darwin nestará o to, zda se protony nakonec rozloží, není to relevantní pro vítězství v globální válce ukazatelů.

Pokud to zkombinujete s teorií foukačky (v podstatě Smololinovou evoluční teorií vesmíru), dostanete Darwina se vším všudy. Počáteční podmínky mřížky se vyvíjejí prostřednictvím reprodukce černých děr a jsou hyperparametry pro evoluční hledání kvantové sítě.

Každopádně jsem chvíli váhala, jestli to mám sdílet, protože jako... Publikováním teorií kvantové gravitace si zničíte intelektuální reputaci. Ale myslím, že lidé jsou dost chytří na to, aby poznali, že to nabízím jako seriózní hru, s bludem, že jsem vyřešil fyziku.

Dobře, dost upozornění. Pokud jste fyzik nebo si ho můžete zahrát v televizi, dejte mi vědět, co si myslíte!