AI se pomalu posouvá od rozpoznávání vzorů směrem ke strukturovanému uvažování. Tato změna činí decentralizaci praktičtější než filozofickou. Základní myšlenkou je, že AI systémy se zlepšují, když více účastníků může poskytovat zpětnou vazbu, ověřovat výsledky a být transparentně odměňováni. Decentralizované výpočty, kryptografické ověřování a tokenizované odměny mohou koordinovat globální přispěvatele bez jediného důvěryhodného prostředníka. Praktická omezení: Šířka pásma, bezpečnost a design motivací zůstávají reálnými omezeními. Přesto, když AI systémy závisí na široké účasti a ověřitelné práci, decentralizované architektury začínají vypadat méně jako experiment a více jako rozumná designová volba.