To je tak zajímavý bod, který Powell včera řekl a který lidem unikl. Řekl, že "cla většinou platí společnosti, které sedí mezi vývozcem a spotřebitelem... Všechny tyto společnosti a subjekty uprostřed vám řeknou, že mají v úmyslu to včas přenést [na spotřebitele]." To, co popisoval, je skryté sevření, které se odehrává v dodavatelském řetězci. Dovozci, velkoobchodníci a maloobchodníci platí vyšší náklady předem a doufají, že se jim nakonec podaří zvýšit ceny natolik, aby přesunuli břemeno. Problém je v tom, že spotřebitelé jsou již vyčerpáni. Rozpočty domácností jsou pod tlakem rostoucích dluhů, delikvencí a mezd, které nesahají dostatečně daleko. Snaha přenést náklady na tarify v tomto prostředí by stlačila poptávku ještě níže. Podniky to vědí, a proto mnoho z nich místo toho absorbuje náklady. Když to však udělají, jejich marže se sníží a bude těžší udržet provoz, aniž by došlo ke škrtům jinde. Když je ziskovost pod tlakem, management má jen málo možností. Nemohou kontrolovat tarify a nemohou nutit spotřebitele, aby utráceli více. Co mohou kontrolovat, jsou výdaje. To začíná zpomalením náboru a omezováním růstových plánů, poté zkrácením pracovní doby a přesčasů. Pokud se podmínky nezlepší, nevyhnutelným krokem se stává propouštění. Již nyní vidíme první známky toho, že se to projevuje. Společnosti v odvětvích vystavených obchodu, jako je výroba, lodní doprava a maloobchod, v tichosti snižují počet zaměstnanců. To jsou první trhliny, ale historie ukazuje, že jakmile cyklus začne, jen zřídka zůstane pod kontrolou. Pokud cla zůstanou v platnosti a spotřebitelé zůstanou slabí, dominový efekt se rozšíří dále na trh práce. To je podle mého názoru skutečná řetězová reakce, naznačoval Powell. Cla mohou vypadat jako politika namířená do zahraničí, ale náklady končí doma. Filtrují se dodavatelskými řetězci, užírají marže a nakonec se projeví v podobě ztráty pracovních míst.